Miminko sebrali matce a dali otci násilníkovi a narkomanovi
Rozum zůstává stát, že miminko svěřil otci, který se dopouštěl domácího násilí, zdokumentovaného fotografiemi i lékařskou zprávou, a který požíval a vyráběl drogy.
K napadání matky docházelo obvykle tehdy, když otci vyčítala, že většinu času tráví po hospodách s kamarády a že vyrábí a požívá drogy. V té době všichni bydleli v rodinném domě, který obývali i otcovi rodiče. Protože násilí ze strany otce se stupňovalo, rozhodla se matka odstěhovat se i se synem do svého nedalekého původního bytu. Když si odvezla své věci a vrátila se pro syna, otec a jeho matka jí odmítli dítě dát, a znemožnili jí přístup do domu. Zoufalá matka se je snažila přimět, aby jí miminko vydali, takže jim telefonovala a zasílala SMS v míře podstatně větší než je obvyklé, leč marně.
Po týdnu zadržování dítěte podal otec návrh na jeho svěření do své péče. OSPOD Mohelnice návrh podpořil, ačkoli byl matkou informován, že otec požívá drogy a ve zvýšené míře i alkohol, a že matku fyzicky napadá. Ale nezájem. Sociální pracovnice matce sdělila, že drogy namítá jen ona a má to řešit na policii, a na fotodokumentaci zranění se odmítla podívat. Soud návrhu otce výše citovaným předběžným opatřením vyhověl. Jako jediný důvod uvedl psychickou labilitu matky. Ve svém rozhodnutí soudkyně podrobně cituje tvrzení otce a jeho matky (dále jen „babička“), že matka otce i babičku napadala, dokonce jí natrhla ucho, chovala se podle nich nepříčetně, posílala jim velké množství zpráv a neustále jim telefonovala. Matka napadání babičky i otce popírala a velké množství SMS zpráv a telefonátů vysvětlovala tím, že na ně nikdo nereagoval a ona jen chtěla, aby jí dítě - donedávna kojené - vrátili. Žádnou lékařskou zprávu, ani ohledně údajně natrženého ucha, babička nepředložila. Soud vycházel pouze z tvrzení babičky a otce, jakož i ze zprávy OSPOD, která jejich tvrzení převzala. Soud uzavřel, že je nutné, aby psychický stav matky zhodnotili znalci, a dítě ponechal v péči otce.
Na postoji úřadů nic nezměnil ani fakt, že tři měsíce poté (16. 9. 2019) byl otec vzat do vazby mj. pro trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zák. V jeho bydlišti, kde bydleli i jeho rodiče, byly zajištěny potřeby pro výrobu marihuany, mj. pěstební stan, světlo, sada hnojiv, injekční stříkačka, elektrický ventilátor, prodlužovací kabely a další. Policie zjistila, že otec prostřednictvím SMS zpráv komunikoval na téma drog se svými známými i se svým švagrem, a to nejen ohledně marihuany, ale i LSD a pervitinu.
Jakmile se matka o vzetí otce do vazby dozvěděla, dostavila se v doprovodu svého advokáta pro syna. Babička jí ho však odmítla vydat. Na místo přijela sociální pracovnice OSPOD a doporučila babičce, aby vnuka nevydávala, že otec jí syna na dobu své nepřítomnosti svěřil. S návrhem na svěření chlapce do péče se na soud obrátily matka i babička. A soud svěřil dítě babičce – která ve svém domě umožňovala výrobu drog. Ve svém rozhodnutí ze dne 20. 9. 2019 soudkyně „taktně“ zamlčela, že otec byl vzat do vazby pro výrobu drog a že v domě jeho rodičů byla nalezena a zabavena pěstírna marihuany. Naopak uvedla, že otec byl vzat do vazby v souvislosti s prověřováním trestního oznámení matky, že se na ní měl dopustit znásilnění a že ji měl vydírat. Soudkyně dále podrobně cituje sdělení babičky, včetně tvrzení, že se matka dítěte ve větší míře oddává zneužívání návykových látek a že otec jakékoli násilí vůči ní odmítá. Pokud by paní soudkyně uvedla, že otec byl vzat do vazby pro výrobu drog, a že pěstírnu provozoval v domě svých rodičů, možná by se jí rozhodnutí špatně odůvodňovalo. Soudkyně tedy uzavřela, že soud nadále shledává nutnost, aby byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie na oba rodiče. Že by paní soudkyně alespoň teď, v září 2019 - téměř čtyři měsíce od odebrání dítěte matce - znalce ustanovila, ji asi nenapadlo. A tak znalce přibrala až 18. 2. 2020 - tři čtvrtě roku od odebrání dítěte. Znalci však sdělili, že s ohledem na námitku podjatosti ze strany otce by bylo vhodnější, aby byli přibráni jiní znalci. V opačném případě budou schopni na posudku začít pracovat až na podzim 2020. Zdá se, že než bude posudek vypracován a než soudy skončí, stane se z miminka předškolák nebo možná i školák.
Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc se ve svém rozhodnutí ze dne 16. 1. 2020 s nutností vypracování znaleckého posudku ztotožnil, o výrobě a požívání drog rovněž pomlčel, a dítě předal do péče otce se zdůvodněním, že otec byl z vazby dne 10. 10. 2019 propuštěn (pozn. trestní stíhání pokračuje na svobodě), a dítě má nárok na rodičovskou péči a výchovu. Jediným pozitivem bylo, že odvolací soud obnovil kontakty dítěte s matkou, které okresní soud dne 12. 12. 2019 na návrh babičky zakázal.
V policejním protokolu babička na otázku, jestli věděla, že její syn pěstoval marihuanu, uvedla: „Na to nebudu odpovídat.“
Podle § 24 odst. 1, písm. c) trestního zákoníku je účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu ten, kdo úmyslně umožní nebo usnadní jinému spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, vylákáním poškozeného na místo činu, hlídáním při činu, radou, utvrzováním v předsevzetí nebo slibem přispět po trestném činu (pomocník). Na trestní odpovědnost a trestnost účastníka se užije ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, jestliže trestní zákon nestanoví něco jiného. Úmysl může být i nepřímý, stačí tedy, že pachatel věděl, že svým jednáním umožňuje jinému páchání trestného činu a je s tím srozuměn. Je tedy otázkou, zda by rodiče otce, kteří mu ve svém domě umožňovali pěstování marihuany, neměli být stíháni jako účastníci.
Soudy i OSPOD zcela nepochopitelně ignorují následující důkazy:
- Zprávu PhDr. Svozilové ze dne 10. 6. 2019, v níž se uvádí: „Na základě psychoterapeutického pohovoru a dostupných informací (včetně zprávy z dokumentace FNO1), neshledávám žádné závažné důvody opravňující k úvahám o neschopnosti klientky péče o syna. Z informací, které mám k dispozici, se mi zdá těžko srozumitelné přerušení blízké vazby matky a dítěte, a to zejména z hlediska potřeb malého dítěte a jeho dalšího emočního vývoje.
- Zprávu MUDr. Stanislavy Coufalové ze dne 19. 9. 2019, v níž se uvádí: „Matku jsem měla v péči do jejích 19 let, byla bezproblémová. Jejího syna mám v péči od jeho narození. Matka se o něj starala vždy vzorně.“
- Potvrzení MUDr. Hany Radové ze dne 20. 9. 2019, že oba testy na drogy (THC a MET), provedené u matky na její žádost po nařčení ze strany babičky, byly negativní.
- Zprávu MUDr. Hany Radové ze dne 25. 6. 2019, v níž se uvádí, že při ošetření ze dne 14. 2. 2019 měla matka zjevný periorbitální hematom vlevo.
- Zprávu MUDr. Pavly Zechové ze dne 11. 11. 2019, že u klientky shledává reakci na zátěž, která se jevila adekvátní této zátěži bez jiných projevů duševní choroby, důvod k medikaci neshledán. Po celou dobu péče (opakované psychiatrické vyšetření a psychoterapeutická sezení) nebyla u klientky shledána psychická porucha, která by jí znemožňovala starat se o své nezletilé dítě.
- Zprávu MUDr. PhDr. Kristýny Vrbové ze dne 10. 2. 2020, že aktuálně se psychický stav matky jeví jako stresová adaptační porucha, která odpovídá dané situaci, nebyly zjištěny projevy závažnější duševní poruchy, při které by nezvládala péči o své dítě.
- Závěry znaleckého posudku z oboru psychiatrie ze dne 8. 3. 2020, který si matka v zoufalství sama zajistila, a v němž znalec MUDr. Petr Roček mj. uvádí, že matka netrpí poruchou osobnosti, je kompenzovaná a stenická a je schopna se plně a kvalitně starat o své dítě a vychovávat je.
- Fotodokumentaci matčiných zranění v obličeji i jinde, kterou matka doložila, stejně jako ignorovaly její tvrzení, že otec požívá drogy a ve velké míře i alkohol.
Samostatnou kapitolou je OSPOD Mohelnice a jeho sociální pracovnice, která měla případ na starosti. Babička ze strany otce víc než deset let pracovala na stejném úřadě jako ona. O "objektivitě“ zmíněné sociální pracovnice mj. svědčí její SMS komunikace s otcem, jemuž by při zadržení zabaven mobil a pořízen výpis SMS (uvedená v policejním spise, do něhož matka jako poškozená má právo nahlížet a pořizovat si z něj kopie), kdy kdy sociální pracovnice otci dne 26. 8. 2019 ve 14.27 hod. napsala: „… ty poslední informace o stížnosti a mém rozhovoru s panem … si prosím nechte pro sebe. Děkuji.“. Dne 5. 9. 2019 ve 13.34 mu tatáž sociální pracovnice píše: „Rozdýchejte to, to zvládneme, nebojte. Ozvu se příští týden.“ O její „serióznosti“ svědčí i skutečnost, že na diskotéce na malém městě je schopna se obléct do černého trika s nápisem „NAEBANÁ, ale dáma“ (matce její fotografii z diskotéky zaslala její známá). Takoví zjevně nevyzrálí jedinci by o osudech dětí rozhodovat neměli. Poté, kdy si matka na jmenovanou stěžovala, z OSPODu Mohelnice odešla. Bohužel jen o dům dál – na OSPOD v Zábřehu na Moravě. Ubohé děti, o jejichž osudech bude rozhodovat.
Od února 2020, kdy má matka obnovený styk se synem – 3x týdně (za nařízené asistence své babičky), má chlapec vždy nějaké nové zranění, nejčastěji v obličeji. V lékařské zprávě MUDr. Stanislavy Coufalové ze dne 22. 4. 2020, u níž byla matka se synem na plánovaném odběru krve, se konstatuje boulička vlevo na čele a doznívající hematomy z minulého vyšetření se závěrem „častější výskyt hematomů na hlavě a nožkách po pobytu v rodině otce“.
Dne 20. 4. 2020 jsem se jménem SOOD obrátila na vedoucí OSPOD Mohelnice i na OSPOD KÚ Olomouckého kraje se žádostí o přijetí opatření na ochranu nezletilého - připojila jsem fotodokumentaci jeho zranění, jakož i videozáznamy z předávání dítěte matce a zpět babičce a další doklady. Zatímco k matce chlapec vždy radostně utíká, k babičce nechce a pláče. Paní vedoucí nám následujícího dne odepsala, že OSPOD činí další kroky v zájmu nezletilého, z důvodu mlčenlivosti však nemůže sdělovat podrobnější informace. Zatím k žádným změnám nedošlo, jen dítěti přibyla další zranění.
Postupy úřadů jsou v tomto případě natolik šokující, že jsem se rozhodla informovat o tom poslance, ministryni práce a sociálních věcí, ministryni spravedlnosti i další politiky. Kéž se brzy podaří zabránit dalšímu psychickému a citovému týrání nejen tohoto dítěte systémem, který je má chránit.
Marie Vodičková
„Oni chtěli, abysme umřeli“
Šestiletá Věruška sedí schoulená, dívá se strnule a nepřítomně někam mimo a mluví pomalu a tiše, jako by pro sebe: „Když jsem byla u tý starý mámy, tak jsme tam byli pořád sami. A pořád jsme měli hlad.
Marie Vodičková
Neprofesionální pěstouni aneb každé zvíře ví, co na MPSV nevědí
Monika se narodila matce, která byla závislá na alkoholu, a stále byla bez peněz. Když holčička trochu povyrostla, posílala ji krást pečivo i další potraviny. Moničce bylo šest let, když se matce narodilo druhé dítě.
Marie Vodičková
Uzavírání smluv s dětmi aneb svět to neviděl, pes to nežral
Senátoři budou tento týden jednat o vládní novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí (tisk 145), která se 170 pozměňovacími návrhy posléze vcelku hladce prošla sněmovnou. Pokud novelu schválí, budeme ve světě opět „jedničky“!
Marie Vodičková
Když selžou všechny úřady…
Nyní pětiletá Karolínka je po úderech do hlavičky slepá, nevnímá, není schopná pohybu, několikrát denně má epileptické záchvaty. Nebýt neuvěřitelného selhání policie a sociální pracovnice OSPOD, mohla být holčička zdravým dítětem.
Marie Vodičková
Lidi, chovejte se jako zvířata - alespoň ke svým dětem!
Dne 4. 10. 1226 zemřel františkánský mnich Sv. František z Assisi, který pečoval o opuštěná, nemocná a týraná zvířata. Proto se 4. 10. slaví jako Mezinárodní den zvířat.
Marie Vodičková
Nechápaví kurátoři a zoufalé OSPODy
Tv Nova se dne 30. 3. 2018 v úvodní reportáži věnovala Metodické příručce MPSV pro sociální kurátory, http://tn.nova.cz/clanek/televizni-noviny/televizni-noviny-30-3-2.html.
Marie Vodičková
„Asi byli zhulený“
Odbor ochrany práv dětí MPSV vydal dne 14. 3. 2018 pod č.j. MPSV-2018/52877-231 Metodickou informaci, v níž orgánům sociálně-právní ochrany dětí a zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc dává nezákonné pokyny.
Marie Vodičková
Holčička svůj boj o pěstounskou rodinu vyhrála
Nyní dvanáctiletá Bety ještě před rokem prožívala díky „modernímu“ pohledu na pěstounskou péči nejtěžší období svého života. Matka ji dala v půl roce do rodinného Klokánku v Dubí s tím, že nemá bydlení ani peníze.
Marie Vodičková
MPSV: Čím hůře, tím lépe
Ministerstvo práce a sociálních věcí vysvětluje enormně se zvyšující počty ohrožených dětí tím, že se v posledních letech daří odhalit více případů.
Marie Vodičková
Dva případy a všemocní znalci
Případ první: Příběh dvou chlapců (nyní 5 a 8 let) z Plzně, odebraných v dubnu 2016 do ústavu proto, že odmítali otce (blíže http://vodickovamarie.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535813), má i nadále smutné pokračování.
Marie Vodičková
Jménem republiky zničené dětství i zničené zdraví
Desetiletý Jiří Kronhoffmann se měl na základě rozhodnutí soudu také naučit lásce k otci. Strávil tři měsíce v ústavu, šest let v péči násilného otce, přes dva roky neviděl matku.
Marie Vodičková
Nepochopitelná smrt dítěte v pěstounské péči
Loňský případ úmrtí sedmiletého Liborka v pěstounské rodině rychle zapadl. Až dne 20. 9. 2016 vystoupili pěstouni Jiřina Hábová a Josef Zeman v televizním pořadu „Očima Josefa Klímy“.
Marie Vodičková
Judikát Ústavního soudu a Český Barnevernet III
Zdá se, že mnohé soudy, stejně jako orgány sociálně-právní ochrany dětí buď neznají, anebo záměrně ignorují judikát Ústavního soudu již roku 2012, kterým zrušil pokutu uloženou matce za maření styku dítěte s otcem.
Marie Vodičková
Dvě hodiny týdně aneb Český Barnevernet II
Krutý příběh dvou malých chlapců, kteří byli v dubnu odvezeni ze školky a ze školy na základě rozhodnutí plzeňského soudu do ústavu, blíže viz http://vodickovamarie.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=526362, má neméně kruté pokračování.
Marie Vodičková
Český Barnevernet
Proti odebírání dětí norským Barvevernetem a jeho praktikám se u nás i ve světě konají demonstrace. Česká sociálka ale nezůstává pozadu – tehdy, když dítě odmítá kontakt s rodičem, který o kontakt usiluje.
Marie Vodičková
Děti potřebují rodiče, ne profíky
Nikdy nezapomenu na slova, jež mi v prvních dnech a měsících řekly moje dcery, které se mi „narodily“ jako školačky.
Marie Vodičková
Traumat se nebojíme, na city nehledíme
Dne 19. 5. 2016 uveřejnila MFD v rubrice Názory článek psycholožky paní Bohumily Vokáčové "Státní investice do citů", bohužel velmi pravdivý. Ráda bych proto připojila jeden příběh z praxe, který její názory a úvahy potvrzuje.
Marie Vodičková
Jak je to s hospodařením FOD
Paní ministryně Marksová vícekrát velmi přesvědčivě v médiích uvedla, že FOD se dostal do problémů proto, že špatně hospodaří. Dodnes je mi záhadou, jak na to paní ministryně přišla.
Marie Vodičková
Jak je to s dluhy FOD
Vláda mimořádnou dotaci pro Klokánky neschválila. Mohu si tedy dovolit vyjádřit se k dluhům a dalším nařčením i jejich pravděpodobné motivaci,
Marie Vodičková
Novela dětem moc dobrého nepřináší
V nejbližších dnech budou poslanci znovu hlasovat o novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou dne 12. 9. 2012 vetoval prezident republiky. V řadách jejích zastánců, z nichž většina vidí ve vzdělávání pěstounů a sociálních pracovníků jedinou cestu, jak dostat děti z ústavů do rodin, nastalo pobouření. Plánům tvůrců novely z ministerstva práce a sociálních věcí na přemístění dětí z ústavů do rodin ale odporují tyto skutečnosti:
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 26
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3548x
Snažím se ze všech sil napravovat křivdy, které se dál páchají na těch nejzranitelnějších – dětech. Je smutné, že ohrožených dětí u nás stále přibývá, že záchranná síť je tak děravá a každý další zákon, který má děti chránit, je horší než ten předchozí. Současné legislativě a jejím žalostným dopadům v praxi bych se na své blogu chtěla věnovat nejvíce.
Od roku 1990 do konce roku 2015 jsem pracovala ve Fondu ohrožených dětí, předtím 22 let na prokuratuře, později přejmenované na státní zastupitelství, na úseku ochrany dětí.