Vláda mimořádnou dotaci pro Klokánky neschválila. Mohu si tedy dovolit vyjádřit se k dluhům a dalším nařčením i jejich pravděpodobné motivaci,
aniž bych se musela obávat, že tím zmařím případnou pomoc a spolupráci MPSV s novým vedením FOD.
Pokud jde o dluhy FOD, zapomíná se na to, že většina z uváděných 122 milionů korun není splatná. Přesto se lze dočíst, že tuto částku dlužíme na odvodech. Přitom splatných dluhů na odvodech je 30 milionů korun včetně sedmimilionového penále, které by nám bylo po doplacení dlužných částek pravděpodobně vráceno. Zaměstnancům na mzdách FOD dluží cca 12 milionů korun a 3 miliony korun činí splatné faktury. To bychom ovšem nedlužili, kdyby nám bývaly byly vyplaceny přiznané, ale dosud zadržované dotace ve výši 19 milionů korun, které jsme měli obdržet již v dubnu - kvůli zrušení splátkového kalendáře a nepovolení nového splátkového kalendáře Pražskou správou sociálního zabezpečení v Praze 8, tedy kvůli chybějící bezdlužnosti, nám těchto 19 milionů korun nebylo vyplaceno.
Ostatní závazky (77,5 milionů korun) nejsou splatné nebo jsou řádně spláceny podle splátkového kalendáře nebo podle dohody s věřiteli. Jedná se o úvěr u Českomoravské stavební spořitelny ve výši 15 milionů korun na koupi budovy Klokánku Hostivice, kterou by jinak město Hostivice prodalo jinému zájemci a 7 milionů korun na rekonstrukci budovy Klokánku v Ústí nad Labem, 6,7 milionů korun činí kontokorent u ČSOB, doposud řádně splácený po 100 tisících korunách měsíčně (před dvěma měsíci ČSOB splácení kontokorentu přerušila do zlepšení naší finanční situace), 10 milionů korun staviteli za rekonstrukci Klokánku v Dlouhé Loučce, které jsou splatné až koncem letošního roku, 10,8 milionů korun dlužíme témuž staviteli za rekonstrukci budovy Klokánku v Prostějově, přičemž jsou stanoveny splátky, které dosud nejsou splatné, a 28 milionů korun je půjčka našeho dlouhodobého sponzora pana ing. Jiřího Suchánka, jejíž splatnost je odložena na dobu, kdy to finanční situace FOD dovolí. Bez těchto půjček a samozřejmě bez darů veřejnosti bychom bývali nebyli schopni vytvořit síť Klokánků s téměř šesti sty místy a pět azylových domů pro rodiny s dětmi s kapacitou 120 míst. Pro nedostatek kapacity jsme byly nuceni ročně odmítat kolem tisíce dětí. Všechny půjčky jsme vždy řádně splatili, loni například v celkové výši 34 milionů korun.
Splatné dluhy na odvodech jsou podstatně nižší než ztráta, kterou nám způsobila novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí účinná od 1. 1. 2013 (zák. č. 359/1999 Sb.). Tato novela byla dvakrát vrácená, a prošla pouze o 4 hlasy nezařazených poslanců. Kupodivu, i když žádný poslanec za ČSSD pro ni ruku nezvedl, paní ministryně ji považuje za naprosto dokonalou a s žádnou změnu nesouhlasí. Přitom v odůvodnění novely se uvádí naprostý nesmysl – prý zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nevznikají žádné náklady, pokud se dítě nachází mimo zařízení – na víkendové nebo prázdninové návštěvě u rodičů, a dokonce i v nemocnici. Můžeme snad pečující personál na hodinu propustit, vypnout topení a když se dítě vrátí, „tety“ opět přijmout a začít topit? Za dobu nepřítomnosti dětí se odečítá celý státní příspěvek, který je určen i na platy a odvody. Mnozí lidé v diskusích namítají, že na počet dětí máme příliš personálu. Uvádějí přitom celkový počet zaměstnanců, z nichž cca třetina pracuje resp. pracovala v našich 5 azylových domech, 22 pobočkách a 5 mediačních centrech. Novela stanovila, že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc musí být zajištěn nepřetržitý provoz, jedna pečující osoba se může starat pouze o čtyři děti (v DD je to osm dětí na jednu pečující osobu) a na deset dětí v Klokánku musí být jedna sociální pracovnice (u ústavních zařízení není počet sociálních pracovnic stanoven, zpravidla je jen jedna na celý ústav).
MPSV likvidační účinky novely zhoršilo ještě výkladem, že tzv. nadlimitní děti jsou v Klokánku nezákonně, a to dokonce, i když jsou svěřeny soudem nebo na žádost OSPOD, a žádný státní příspěvek na ně nepřiznává. Nechápu sice, jak může být v Klokánku soudně svěřené dítě nezákonně, ale MPSV si s tím hlavu neláme. Nepřiznává státní příspěvek ani na děti, které jsou dlouhodobě zpět ve své rodině nebo v rodině náhradní (tzv. dlouhodobé propustky), a čeká se jen na rozhodnutí soudu, ani na děti, o které jsme se v Klokánku fakticky starali, když je státní orgány umístily na místa uvolněná po dlouhodobých propustkách. A těch bývalo i víc než čtyřicet, což představuje ztrátu téměř milionu korun měsíčně. Další ztráty vznikají za krátkodobé pobyty a za pobyty v nemocnici, v lázních, zotavovnách.
Klokánky dostávají státní příspěvek pouze na obsazené lůžko, s dvou až tříměsíčním zpožděním a jeho výše je o třetinu až polovinu nižší ve srovnání s náklady státu na ústavní výchovu. V případě ústavní výchovy je hrazeno i prázdné lůžko, za nepřítomnost dětí se tedy nic neodečítá (tzv. normativ se řídí kapacitou) a finance jsou ústavním zařízením zasílány dopředu na celý rok. Jak by asi dětské domovy fungovaly, kdyby měly stejné podmínky jako Klokánky? Nejsou snad podmínky financování Klokánků neuvěřitelně diskriminační? Anebo děti v nich jsou děti nějaké horší kategorie, které by se měly spokojit s podstatně nižší úrovní péče než děti v ústavní výchově? A proč je MPSV nepodpoří, když jsou podstatně lacinější a rodinné péči bližší než ústavní výchova?
Na to se pokusím odpovědět příště.
