Vážená paní Vodičková, velmi Vám děkuji, za vše, co děláte. Je to v dnešní době velmi ojedinělé a úžasné. Moc Vám držím palce a přeji jen vše dobré. A snad se postoje MPSV změní, až odejde to současné neomarxistické, sociálně-inženýrské vedení.

Honzíku, soudružka Vodičková je bývalá komunistická prokurátorka. Takže právě ona je zdrojem marxismu a sociálního inženýrství. Ale to intelektuálům jako ty nelze vysvětlit.

Škoda, že neznáme k případu názor druhé strany i dotyčné holky, dnes mladé slečny.

Jinak se domnívám, že paní Vodičková svým ultrakomunistickým "dítě matce, otec může dítě vidět víkend jednou za 14 dnů", udělala víc škody, než užitku.

V tomto příběhu nechápu, proč ta dívka musela prožívat takové peklo jenom kvůli změně příjmení, což je naprosto formální věc. Nemyslím si, že ona byla tím, kdo celý proces vyvolal, o to se s velkou pravděpodobností snažili pěstouni.

Dobrý den, paní Pavlíková, děkuji Vám za názor, ale opravdu si to přála ta holčička. Ve škole se představovala jménem pěstounů a velmi jí vadilo, když pak měla na oficiálních dokumentech jiné jméno - bylo to jméno muže, kterého si matka vzala v době, kdy se několik let odmlčela a době rozhodování byl již po smrti. Pro dítě, které si vlastní rodinu už nepamatovalo, je velmi důležité, aby se jmenovalo tak, jako jeho noví rodiče. Pěstouny i Bety velmi dobře znám. Sama jsem jim psala návrh, protože Bety to i po mě chtěla, a u odvolacího řízení jsem pěstouny zastupovala. Vím tedy velmi dobře, jak to prožívala. Tito pěstouni mají víc dětí (vlastní žádné) a ty, které změnu příjmení "nevymáhaly" (většinou přišly v pozdějším věku), mají svá původní příjmení. Ke všem se chovají s velkou láskou a berou děti jako vlastní. Kéž by se k přijatým dětem takto chovali všichni pěstouni,